V tomto článku bychom chtěli uctít památku muže, který pro mnohé něco znamenal. Byl právníkem, nejlepším kamarádem a pro jednu slečnu velkou láskou. Před nějakým časem se mi svěřil, že se potýká z hnusnou a zákeřnou nemocí zvanou Myofibrilární myopatie, která už je v horším stádiu. Když mi o ní řekl, byla jsem přesvědčená, že ho nikdy nenechám jen tak odejít! Bránila jsem se té skutečnosti, že už ho nikdy neuvidím, že mi ho někdo chce vzít. Nutila jsem ho chodit do nemocnice za lékaři a přála jsem si, aby ta nemoc zmizela. Jenomže marně... On už byl smířený s tím, že nás za nějaký čas opustí a tak si přál, abych byla i já silná a místo snahy ho vyléčit nebo v něco doufat, si s ním užívala jeho poslední dny. A tak mi nezbývalo nic jiného než stát při jeho boku a být tu pro něho děj se co děj, až do úplného jeho konce a udržovat ho v myšlenkách, že tu je někdo, kdo ho miluje a že na to není sám.
Zesnulý Connor Turner. Kamarád a velká láska 18.07.1987 - 22.01.2021 ve 21:47h
Navždy v našich srdcích
Život Connora Turnera
V Irsku studoval právnickou školu a když se přestěhoval do Los Santos, úspěšně složil právnické zkoušky a začal se této profesi věnovat.
Dost často žertoval s tím, že jeho úspěšnost s případy, byla menší než 0 procent a kamarádi si ho kvůli tomu ze srandy dobírali a uzavírali sázky, jak jeho další soudní proces dopadne. Moc dobře víme, že jeho prohrané případy měli za následek buď to, že se trestané osoby sami přiznali a nebo dostával případy co šli k soudu s tím, že dostanou doživotí. I když už ho časem tato práce přestávala bavit, já, jeho kamarádi a blízcí jsme věděli, že je tu vždycky pro nás a že se na něho můžeme kdykoliv obrátit, že se na nás nikdy nevykašle.
Dost často měl svojí hlavu a tak ho přesvědčit o něčem, nebo mu nastolit i jiný pohled, byla marná snaha. Vzpomínám si na jeho zelený společenský oblek. Byl příšerný! Zkoušela jsem všechno, aby ho vyhodil. Na oko jsem se urážela, říkala jsem mu vodníku, a i když si ho nikdy nevzal v mé přítomnosti na sebe kvůli mě, i přesto je ten oblek stále ve skříni. Vždycky jednal podle svého, a dost často se choval impulzivně, ale proto, pro nás tento člověk hodně znamenal. Byl sám sebou a měl pro strach uděláno a člověk se s ním cítil v bezpečí.
V Irsku si našel spoustu přátel a říkal si jak je všechno skvělé, ale po nějakým čase zjistil, že to až zas tak skvělé není. V Irsku se dozvěděl, že po jeho nejlepším kamarádovi jde jistá skupina a dostalo se to až do situace, kdy jeho nejlepšího kamaráda zabili. Měl chuť se jim pomstít a vrátit jim to stejnou mincí. Naštěstí mu došlo, že proti nim sám nic nezmůže, a tak se vydal do Los Santos, aby zapomněl a začal někde jinde, znovu a hlavně lépe. Měl momenty, kdy váhal zda udělal správnou věc, že se přestěhoval, ale nakonec si přiznal, že to bylo to nejlepší rozhodnutí co mohl udělat.
Mezi jeho koníčky patřil hlavně kontaktní sport. Dát někomu přes pusu mu nedělalo problém a když si to někdo opravdu zasloužil, tak si to i užíval. Vždycky jsem si říkala: ,,Tak kdo to bude dneska? černoch vpravo nebo vlevo?"
Když přiletěl do Los Santos, dost času trávil v posilovně, kde
se seznámil se svými novými kamarády Frenkem a Mikem, který mu nabídli práci a trochu víc to v tomto městě poznat.
Ve Vanille kde pracoval trávil hodně času. Ať už za barem, kdy naléval drinky hostům a nebo si tam jen tak seděl a přemýšlel. Začal to brát jako své nové útočiště a měl to tam moc rád. V posledních jeho dnech se vztekal, že mu tam někdo ukradl tapety a tak když jsme měli oba den na dvě věci, otevřeli jsme si ve Vanille láhev Whiskey a střídali se v tom, kdo měl víc na houby den a nebo se dohadovali jakého pitomce budeme řešit tentokrát. Většinou jsme začínali a i končili u jedné skupinky.
Pro mě, ale bylo vždycky nejdůležitější být s ním a bylo mi jedno co se řeší. Hlavně, že byl v mé blízkosti a já tak věděla, že je v pořádku a na živu.. Další oblíbené místo kam chodíval se svými nejlepšími kamarády byla vodárna. Objednat si tam pizzu a pustit si rychlé prachy k tomu, byla pro něho nejlepší kombinace (Pochopí jen zasvěcení)
,,Opravdový přítel vždycky uhodne, kdy ho ten druhý potřebuje."
Posledním jeho nejoblíbenějším místem byl Vinewood. Sedět tam s člověkem, kterého miluju, držet ho za ruku, choulit se do jeho náruče a poslouchat jak vypráví příběhy, byli chvíle, kdy jsem aspoň na chvilku měla pocit, že nás nikdo a nic nerozdělí. Byli to dny, kterých jsem si nejvíce vážila.
,,Smrt se neřídí našimi plány."
Když to šlo, snažil se nedávat najevo, že ho jeho nemoc trápí a na tomto místě byl úplně jako jiný člověk. Byl svobodný, silný a neporazitelný.
V Los Santos byli lidé ve kterých se podle jeho slov zklamal.
Brian Collins, kterého bral jako svého nejlepšího kamaráda. Andrew Jordán, který zmizel bez jakéhokoliv varování, Anthony Black, který utekl a nedal mu šanci ho zabít.
Ale i přesto všechno, tady měl několik kamarádů, kteří na něho nedali dopustit, a kteří tu pro něho vždycky byli, kteří byli připravení za něho položit svůj život. Když mu někdo chtěl ublížit, byli ochotní převrátit celé Los Santos na ruby, jen aby byl v pořádku.
Deník ženy, která ho milovala víc než svůj život
Jednou mi řekl ,,jediné co mě potkalo opravdu hezkého jsi ty, a můj sen je, aby si byla opravdu šťastná"
Věděla jsem, že tu musím být pro tohoto chlapa. Věděla jsem, že musím zajistit, aby hlavně on byl šťastný v jeho posledních dnech a zařídit mu ty nejkrásnější dny v Los Santos, které neměl tu možnost zažít. I když mi to zaboha nedělal jednoduché. Občas jsem měla takové nervy, že jsem samu sebe fackovala za myšlenky co mi probíhaly hlavou, a musím poděkovat svým kamarádům co trpěli můj pláč, nervy a drželi mě, protože jsem si nakonec vždycky uvědomila, že je pro mě ten chlap vším a že ho musím pochopit. Byla jsem tu pro něho, když se cítil na dně a nebo v bezmoci. Byla jsem tu pro něho ve dne v noci a nikdo a nic mě nezastavilo před tím, abych tu pro něho nemohla být. Šla bych kvůli němu, klidně i světa kraj, jen abych ho nezklamala a aby ten jeho pocit, že jsem tu pro něj, nikdy nezmizel. Měla jsem v plánu hodně věcí co chci aby zažil, ať už je to seskok padákem, večeři na nejvyšší budově v Los Santos, potápění se v moři, let vzducholodí, ale bohužel se situace vyvinula jinak a já jsem tak slibu co jsem dala sama sobě nemohla dostát. Nemůžu se ubránit myšlenkám, že nás Connor opustil moc brzy a na jednu stranu ho za to nenávidím. Jen tak mě tu nechat samotnou. A na druhou stranu nenávidím sebe, že jsem mu nedokázala pomoct a dát všechno co já si myslím, že potřeboval. Nevím jistě jestli, kdybych ho poznala dříve mohla tomuhle všemu zabránit, ale jedno jistě vím. Že nikdy nebudu litovat toho dne, kdy jsem ho potkala a nikdy nebudu litovat dne, kdy mi dal tu nejkrásnější a nejsladší pusu co jen šla. Věděla jsem do čeho jdu a že jdu do rizika, že spolu neprožijeme dlouhý a krásný život. Ale jak se říká: NEŠLO NIC!
,,Já jsem šťastný, když můžu být s tebou"
A tak se mu splnilo jeho poslední přání.
Connor Turner zemřel v nemocnici ve spánku v přítomnosti ženy a přátel, které miloval
Vždycky na tebe budeme vzpomínat a už navždy tě budeme mít v našich srdcích!
Poslední rozloučení proběhne v poklidu a kruhu jeho přátel
Airím uaim go mór thú!!! Agus fiú má bhogann mé lá amháin, ní dhéanfaidh mé dearmad ort nideoige go deo !! Is breá liom tú
Comments