Podařilo se nám zprostředkovat rozhovor s vítězem Los Santos triatlonu pro naše čtenáře Weazel News. Pan A. Buresh se nám rozpovídal o tom, co bylo nejtěžší na závodech, jakou měl motivaci vyhrát a jak se mu to ve výsledku podařilo?
Dobrý den pane Bureshi, jak jste se dozvěděl o této události, nebo co vás tam přivedlo?
Doslechl jsem se o této akci přes Weazel News a jeho informační kanály. Vyskočila mi na telefonu reklama, že se dnes koná závod. Tak jsem si řekl, 'Ó, to bude nádhera, nějaká akce'. Tak jsem zavolal pořadatelům, jestli by nechtěli právě spolupráci. Takže naše restaurace na místě rozdávala zdarma drinky a zmrzlinu, čili bylo to perfektní.
Takže jste tam nepřijel jako soutěžící. Co se změnilo, nebo co vás dovedlo k přihlášce do triatlonu?
Jeden z pořadatelů ke mně přišel, jestli bych se nechtěl zúčasnit. Já říkám, 'Ale já nevím, už jsem starší člověk. Nemám proti těm mladejm šanci'. Pak mě ale mojí zaměstnanci přesvědčili. Šel jsem se převlíct a šel jsem závodit. Prostě já mám opravdu rád své zaměstnance.
Žádná příprava ani intenzivní trénink před závodem nebyl?
Samozřejmě nějaká příprava byla, trošku jsem se protáhl. Protáhl jsem i svá stará kolena a pak už byl závod. Hlavně jsem dával pozor při závodě. Spoustu účasníků vlastně nedávalo tolik pozor, čili pak prohrávali na tom, že nevěděli kudyma se mají dostat do cílové rovinky. Prostě poslouchat, co se řekne, a to bohatě stačilo.
Jaké disciplíny pro vás byly výzvou a která byla nejsnazší?
Nejtěžší asi běh, byl pro mě úplně nejtěžší. Víte co, já už nejsem nejmladší, má kolena taky nejsou nejmladší. Čili na běh mě porazili vždycky. Pak jsme přešli na kolo. Na kole jsem jel jako mladík a pak, když jsme šli na čtyřkolku, tak jsem prosvištěl do cílové rovinky jako první. Takže vyhrály zkušenosti.
Kdy byl ten bod, kdy jste si řekl, že je vítězství v kapse?
Při první části jsem soupeřil s dámou, tak jsem si říkal, nevadí, prohrál jsem. Víte co, jsem starej, snaha byla. Pak jsem ale viděl, že právě nedávala tak nějak pozor, takže byla zmatená. Myslím si, že i trošku bourala se čtyřkolkou. Tak si říkám, Pane Bože, dojel jsem do cílové rovinky, takže mám ještě šanci vyhrát. Takže při finále jsem jel na 110% a nakonec se i tak podařilo.
Obával jste se nějakého soupeře?
No právě té slečny.
Popište, prosím, našim čtenářům, co se v člověku odehrává při takové výhře?
No, Pane Bože! Křičel jsem, jásal jsem a byl radostí bez sebe. Říkal jsem si, že mám strašný štěstí. Jak jsme byli ve finální trojce, asi to Bůh viděl a řekl si, ne mladící, vy jste se tam posmívali, tak vyhraje on. Čili pánové na poslední štaci, posledních deseti metrech nabourali se svými čtyřkolkami a já jsem je krásně předjel. Byl jsem rád, že mi lidi gratulovali, byl to perfektní pocit. Byl jsem nadšený.
Celková atmosféra byla skvělá, jak jste ji vnímal vy?
Atmosféra byla perfektní. Celý závod byl organizován dobře. CORE Automotive odvedlo skvělou práci. Od začátku bylo vše vysvětleno perfektně. Trať byla zajímavá. Tři druhy, běh, cyklistika a čtyřkolka, takže zajímavé jako triatlon. Takže perfektní akce, líbila se mi hodně.
Zvažujete i další účast na podobných akcích?
Samozřejmě. Nemyslím si, že jako závodník, ale určitě se tam ocitnu na nějaké fotky, popřípadě s lidma. Přeci nejsem ve městě už nějakej neznámej člověk. Samozřejmě s naší firmou.
Takže nechat se již jen obletovat a fotit se s fanoušky?
Přesně tak, to by se mi líbilo.
Co byste poradil, nějaké moudro, začínajícím závodníkům?
Pijte vodu. Nekuřte. Jezte zdravě. Třeba u nás vaříme ze zdravých surovin.
Děkujeme vám, pane Bureshi, za rozhovor.
Více o podnikání a životě pana Andreje Bureshe se dozvíte v následujícím článku.
Pro Weazel News B. Berousek
Comments